D170 Cu 60–66% Al 5,0–7,5% Fe 2,0–4,0% Mn 2,5–5,0% Zn 17,5–31,5% 8,2 750-800 180–210 450–550 5–8 105–115 0,04–0,15 45–55 1,6–2,0 × 10-5 7–8 ±150 25–30 5000 80 30 10000 Zmeny vyhrazeny KLUZNÉ PRVKY NENÁROČNÉ NA ÚDRŽBU POPIS Kluzné prvky nenáročné na údržbu se používají převážně ve výrobě nástrojů a ve strojírenství pro rotační a lineární pohyby. Kluzný materiál se skládá ze základního materiálu (viz tabulka) s těsně vedle sebe ležícími ložisky pevného maziva. Tato ložiska jsou uspořádaná ve stejnoměrných, přetínajících se geometrických vzorech, čímž je docíleno optimálního mazání ve směru pohybu. Možné směry pohybu jsou na stránkách katalogu výrobků označeny symboly. Optimální kluzné podmínky vyplývají z kombinace kalených a broušených vzájemně působících materiálů, které jsou min.o 100 HB tvrdší než základní materiál. Drsnost povrchu je optimální v rozsahu ca. Rz 6.3. Vhodná kombinace vodících sloupků a samomazných pouzder je zřejmá z tabulky na začátku kapitoly D. Doporučujeme před použitím potřít třecí plochy samomazných elementů mazacím tukem obohaceným o líthium. Mazací tuk se během provozu z tělísek uvolňuje a tím zajištuje mazaní na třecích plochách. Běžně je zajištěno cca. 25-35% třecí plochy tímto mazacím tukem, dále je to závislé na velikosti a umístnění tělísek. Velikost a uspořádání ložisek pevného maziva se rovněž může měnit. Dodatečné opracování kluzných elementů je možné, provádí se většinou broušením. Přednosti kluzných prvků nenáročných na údržbu – nenáročné na údržbu, při optimálních podmínkách bezúdržbové – malý třecí odpor – dobré vlastnosti nouzového běhu – žádný Stik-Skip efekt (nepřilnavé) – vysoká nebo nízká okolní teplota – tlumení vibrací Vlastnosti základního materiálu Chemické složení Hustota [kg/dm3] Pevnost v tahu Rm [N/mm2] Tvrdost podle Brinella HB 10 Mez průtažnosti Rp 0,2 [N/mm2] Tažnost A5 [%] Modul pružnosti [kN/mm2] Součinitel tření Tepelná vodivost [W/(m × K)] Součinitel tepelné roztažnosti [K-1] Elektrická vodivost [m/(Ω × mm2)] Mez únavy při střídavém napětí v ohybu [N/mm2] Rozdělení tuhého maziva v poměru k povrchu v (%) Zvláštní provedení dodatečné opracování nebo jiné provedení pouze na poptávku Plošné zatížení, teplota, rychlost a mazání Max. plošné zatížení [N/cm2] Teplota [C°] Rychlost [m/min] Hodnota PV [N/cm2 × m/min] Mazání Původní PV-diagram * Příklad:při plošném zatížení N/cm² je na základě max. PV-hodnoty N/cm² x m/min. je max. povolená rychlost m/min. Plošné zatížení [N/cm²] Rychlost [m/min.] * Hodnota PV Přípustné ložiskové zatížení se stanovuje z měrného tlaku a opotřebení ložiska určující hodnoty PV. Hodnota PV je součinem plošného zatížení (P) a kluzné rychlosti (V). Je nutné dbát na to, aby max.povolené zatížení a max.povolená rychlost nebyly současně nikdy dosaženy (viz PV diagram). Výpočet potřebného zatížení: PV = P x V [N/cm2 x m/min] P = F/A [N/cm2] F = zatěžovací síla [N] A = projekční plocha vodícího pouzdra, resp. kluzná plocha [cm2] V = kluzná rychlost [m/min] Třecí rychlost při zdvihovém pohybu: V = 2 × H × nf/1000 [m/min] H = zdvih [mm] nf = počet zdvihů [H/min]
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIwNzY0